Je mi dvacet!

Včera jsem oslavila kulaté dvacáté narozeniny. Život je pořád stejný, nic se nezměnilo, ale tak nějak jsem si uvědomila, že už bych měla začít brát život vážně. Pokud váš věk končí na -náct, můžete se ještě bincat životem. Teď je mi prvních -cet.

Ačkoliv si zásadně nedávám předsevzetí a životní cíle, jelikož když si je člověk dává, rád se přeceňuje a nevidí reálné možnosti, včera jsem si pár životních cílů dala. 4 věci, které chci stihnout, než mi bude 30 1) Vystudovat vysokou školu 2) Cestovat 3) Vdát se 4) Mít děti Prostě takové čtyři normální věci. Jsem si jista, že bod číslo dva zvládnu. Na jedničce začnu snad taky brzo pracovat. Trojka a čtyřka budou docela oříšky. Nejlepší věc na životě je ovšem to, že nikdy nevíte, co přijde zítra...

Český Slavík

Na sledování předávání hudebních a jiných cen mě moc neužije. Hlavně tedy těch českých. Je to nuda, člověk ví jak to dopadne a taky mi dost vadí, když někdo chodí do Opery v džínách. Ale upřímně přiznávám, že jsem si letos alespoň poslechla projev Dana Landy. Tak nevím, co si mám o tom myslet. Upřímnost nade vše? Obrázek si udělejte asi sami. No a dále upřímně přiznávám,že jsem se podívala, co přítomní měli na sobě za parádu.

Bílá v prapodivném zeleném hadru

Landová si vyšla k popelnicím

Kerndlová si odběhla od tančení latinsko-amerických tanců Česká fešn forever

A cap

I miss warm summer on the East Coast so much. Thinking about winter is driving me crazy. Can I get one 100 degree day? Ummm... Anyway, I went to Baltimore with my friend and I told her that I nedeed a winter coat. And we went to H&M store to found me some nice one. And do you know what? I didn't even look for a coat. I grabed a cap. I have almost the same one back home in Europe. Why on earth I always do that? Why I always buy something that I DO NOT NEED?? I got one hat, one scarf, one weekly plane...and where is the coat? Still in a store. And the winter is coming....